Historie od roku 1945 do 1960

28. dubna 2007 v 21:26 |  Nemocnice
Nemocnice se začala v zimě r. 1960 znovu přestavovat, upravovala se kuchyně, gynekologické a chirurgické oddělení, pacienti s těžším onemocněním byli převáženi do Šumperka a Bruntálu. Zubní oddělení nadále trpělo nedostatkem odborných lékařů i techniků.
V roce 1961 byla otevřena opravená a nově vybavená poliklinika na Pivovarské ulici. Nemocnice se celý rok přestavovala a v provozu zůstalo jen dětské a interní oddělení.
Dne 1. října 1962 byly uvedeny do provozu adaptované prostory chirurgického a gynekologického oddělení. Vnitřní část hlavní budovy byla takřka celá přestavěna - byly zmenšeny velké pokoje, dokonaleji se vybavily operační sály. Kronikář tehdy napsal, že "vnitřní úpravou dnes naše nemocnice patří k nejlépe vybaveným ústavům v kraji" a konstatoval, že nejslabším článkem rýmařovského zdravotnictví byla péče o chrup u dospělých - vázly zejména zubotechnické práce. Stále docházelo ke značné fluktuaci lékařů i zdravotních sester a za jednu z hlavních příčin byl označován nedostatek bytů. Proto rada Městského národního výboru rozhodla, aby dům, č. 16 na Bartákově ulici sloužil přidělen jako svobodárny pro zdravotní sestry. Některé sestry prozatím bydlely v horním poschodí polikliniky. Kronikář zaznamenal: "Ředitelské místo v nemocnici zastává velmi agilní a obětavý MUDr. Vladimír Bastl" (po odchodu MUDr. Přemysla Macků v r. 1961 do r. 1964.) Do sítě zdravotnických zařízení patřily i dětské jesle, které v té době měly kapacitu 105 míst, přesto nestačily pokrýt potřebu. Město v té době mělo 5 830 obyvatel.
MUDr. Julius Boese sloužil jako praktický a později závodní lékař až do svých 77 let a počátkem roku 1966 ve věku 87 let zemřel. Pochován byl do rodinného hrobu v Malé Morávce. V té době již nežila jeho dcera Marie Ernst (Ernstová), doktorka medicíny a zanedlouho po pohřbu zemřel i jeho syn, doktor práv Julius Boese. Noblesní paní Hildegarda Boeseová, která mimo jiné významně finančně podporovala opravu kaple V Lipkách organizovanou zejména ThDr. Františkem Vaňákem, zemřela o deset let později. Jediným přímým potomkem MUDr. Boeseho byla vnučka Helga Ernst (Ernstová), žijící tehdy v NSR; o jejím osudu se nám dosud nepodařilo nic zjistit.
MUDr. Julius Boese byl synem Julia Boese z Karlova, okresního hejtmana, který se z titulu své funkce zasloužil o vybudování železnice z Valšova do Rýmařova a patrně též (i když jsme o tom nenalezli žádný přímý důkaz) o výstavbu nemocnice v Rýmařově - vlastní stavby se však nedožil, zemřel v roce 1907. Matkou MUDr. Boese byla Marie Boeseová z významné podnikatelské rodiny Olbrichů. S budoucí manželkou Hildegardou, rozenou Zieglerovou, se MUDr. Julius Boese seznámil ve Vídni, která byla oběma rodinám blízká.
V roce 1967 bylo ve spádové oblasti rýmařovské nemocnice šest zdravotních obvodů: dva v Rýmařově (I. obvod - včetně Ondřejova a Stránského - MUDr. Zdeněk Němeček, II. obvod - včetně Harrachova, Edrovic, Malé Štáhle a Jamartic - MUDr. Miroslav Smýkal), po jednom v Malé Morávce, ve Staré Vsi, v Horním Městě a v Břidličné. Na jeden zdravotní obvod připadalo asi 2 800 lidí. Na polikliniku docházelo jedenáct odborných lékařů, v některých závodech byly závodní ordinace. Nemocnice měla 163 lůžek s průměrnou roční obložností 82 %. Pracovalo zde jedenáct lékařů a 40 sester, do zaměstnání v Rýmařovské nemocnici nastoupil MUDr. Alois Rosípal. Ředitelem nemocnice byl již od roku 1964 MUDr. Aleš Rybka, primář dětského oddělení. Zdravotní službě sloužilo osm sanitních vozů a jedna dodávka.
Rok 1968 se zapsal do historie "pražským jarem", beznadějným pokusem o "socialismus s lidskou tváří" a následnou okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy
Ve zdravotnictví k žádným zásadním změnám nedošlo, fluktuace lékařů trvala a kronikář napsal: "….a zdá se, že její příčina tkví ve finační otázce. Proč by lékař za daleko obtížnějších pracovních i životních podmínek pracoval v pohraničí, když se volným konkurzem může dostat do vnitrozemí, kde má dokonce i plat vyšší. Pokud jde o přidělování bytů, vychází národní výbor požadavkům lékařů velmi vstříc". Nemocnice měla čtyři primariáty: chirurgie se dvěma lékaři, gynekologie se dvěma lékaři, interna s lékaři na 1,5 pracovního úvazku a dětské oddělení s jedním lékařem. Byla provedena přístavba interny a centrální laboratoře. V celém zdravotním obvodu bylo 31 lékařů a 172 zdravotních sester a ostatního personálu.
V roce 1969 byly součástí města kromě Harrachova Edrovice, Janovice, Janušov, Malá Štáhle, Jamartice, Stránské a Ondřejov.
V roce 1974 stáli v čele oddělení nemocnice MUDr. Roman Volnohradský, CSc., primář chirurgického oddělení, MUDr. Jan Cetkovský, primář interního oddělení, MUDr. Miloš Pavelka, primář porodnicko-gynekologického oddělení (od r. 1964), MUDr. Aleš Rybka, primář dětského oddělení a MUDr. Radoslav Šír, primář rentgenologického oddělení (od r. 1969). Primářem zubního oddělení Ústavu národního zdraví byl MUDr. Vladimír Obhlídal (v Rýmařově od r. 1955). V letech 1973 - 1974 byla za provozu prováděna generální oprava hlavní budovy. Dětské jesle měly kapacitu 180 míst. V roce 1974 se narodilo 212 dětí rodičům z Rýmařova, což byl největší počet po skončení války.
Při opravách nemocnice prováděných v r. 1971 - 1974 bylo vynaloženo na generální opravu dětského oddělení 750 tis. Kčs, na generální opravu hlavní budovy 1 050 tis. Kčs, na přístavbu interního oddělení 700 tis. Kčs, na nový vodovod s napojením na městský vodojem 350 tis. Kčs.
V roce 1975 bylo na všech odděleních nemocnice ošetřeno celkem 4 288 pacientů, náklady na stravu jednoho pacienta v lůžkové části činily 15,68 Kčs na den a náklady na léky představovaly 9,06 Kčs na den. Nemocnice měla osm sanitních vozů (najely 212 tis. km za rok), jedno osobní a jedno nákladní auto.
30. října 1975 odešel do důchodu dlouholetý primář interního oddělení MUDr. Jan Cetkovský a primářem interního oddělení se stal MUDr. Miroslav Růžička. V roce 1976 nastoupila na gynekologicko-porodní oddělení nemocnice MUDr. Věra Růžičková.
Z druhé poloviny 70. let nenacházíme v městské kronice o nemocnici prakticky žádné informace.
V roce 1980 došlo ke spojení obce Stará Ves (cca 600 občanů) s městem Rýmařovem, takže celkový počet obyvatel činil 9 845. Z tohoto roku pochází první zmínka o lékařské pohotovostní službě. Na interním oddělení byla nákladem cca 810 tis. Kčs za vydatné podpory podniku RD Jeseník, závod Rýmařov, zřízena moderně vybavená jednotka intenzivní péče se čtyřmi lůžky (v následujících letech procházelo jednotkou takřka 800 pacientů ročně). Pod vedením primáře oddělení MUDr. Miroslava Růžičky byla velká pozornost věnována plnění koronárního programu - primární prevenci a léčebné rehabilitaci srdečních onemocnění. Vzniklo samostatné anesteziologicko-resuscitační oddělení a jeho prvním primářem se stal MUDr. Stanislav Horák. Na interní oddělení nemocnice nastoupila MUDr. Dagmar Linhartová.
V nemocnici bylo v roce 1980 léčeno celkem 4 070 pacientů, průměrný náklad na ošetření jednoho pacienta činil 506,09 Kčs.
V roce 1982 rýmařovská porodnice - jako první v okrese - zavedla rozšířený systém péče o matku a dítě (Rooming-in), kdy maminka má své dítě po porodu ihned při sobě. Do nemocnice přišel pracovat chirurg MUDr. Oldřich Pitor.
V roce 1983 byla zahájena před nemocnicí stavba ubytovny pro sestry.
Ve všech těchto létech byl uváděny počty pracovníků a řada dalších ukazatelů společně pro nemocnici a pro polikliniku, poněvadž se jednalo o jedno zařízení. V nemocnici k žádným výrazným změnám nedocházelo, na interním oddělení byly upraveny půdní prostory na pracovny lékařů, šatny apod. Generální opravu prodělala čistička odpadních vod. Opět se připravovala generální oprava hlavní budovy.
Od 1. prosince r. 1985 se ředitelkou nemocnice s poliklinikou stala MUDr. Věra Tomešová (v Rýmařově od r. 1963), MUDr. Aleš Rybka, který stál v čele nemocnice dvacet let, byl nadále primářem dětského oddělení (až do roku 1989).
Bez rizika nadsázky je možno říci, že v té době měla nemocnice v Rýmařově velmi dobrou pověst a získala významné postavení v regionu. V čele oddělení byli vynikající odborníci a zkušení praktici a v jednotlivých odděleních pracovali erudovaní a obětaví lékaři i zdravotní sestry.
V říjnu 1986 byly zahájeny opravy a stavební úpravy hlavní budovy nemocnice (plánované do r. 1990), součástí měla být i přístavba kotelny. Oddělení chirurgické a gynekologické byla přemístěna do provizorních prostor nově vybudované montované stavby (ubytovna pro sestry) naproti nemocnice, chirurgie zde měla 26 lůžek a gynekologické oddělení 16 lůžek. V tomto roce náhle zemřel prim. MUDr. Miloš Pavelka a vedením gynekologicko-porodního oddělení byla pověřena MUDr. Věra Růžičková. Operace byly prováděny a porody byly vedeny v nemocnici v Bruntále, kam lékaři z rýmařovské nemocnice dojížděli.
V roce 1987 kronikář napsal: "Okresní zdravotnické orgány měly takovou představu, že po skončené opravě hlavní budovy nemocnice zde budou umísťováni dlouhodobě nemocní lidé, u nichž je velmi malá pravděpodobnost uzdravení. Jenže proti tomu se občané a městské orgány radikálně postavili, došlo k jednání na úrovni okresu, jehož výsledkem byl závazný příslib, že k tomuto stavu nedojde a po dokončení všech oprav bude nemocnice obnovena s původními odděleními….Doufejme, že slib bude dodržen, takže obyvatelé se opět dočkají." Provoz interního a dětského oddělení nebyl zahájenými opravami nijak dotčen.
V roce "sametové revoluce" 1989 nebyly kronikářem zaznamenány žádné zásadní změny ve vztahu k nemocnici. Město tehdy dosáhlo počtu 10 250 obyvatel, nejvyšší hodnoty v celé historii, již v roce 1990 se však osamostatnily obce Malé Štáhle a Stará Ves a počet obyvatel poklesl na 7 830. Hlavní budova nemocnice byla stále mimo provoz, primářem interního oddělení byl MUDr. Miroslav Růžička, primářem chirurgického oddělení MUDr. Roman Volnohradský, CSc., primářem gynekologicko-porodního oddělení se stal MUDr. Marián Olejník, primářem dětského oddělení byl MUDr. Alexandr Tomeš-Podkujko (v Rýmařově 1959 - 1975 a od r. 1988), primářem radiodiagnostického oddělení MUDr. Radoslav Šír, primářem anesteziologicko-resuscitačního oddělení MUDr. Stanislav Horák. Zubní oddělení nemocnice s poliklinikou vedla (po odchodu MUDr. Vladimíra Obhlídala do důchodu) MUDr. Jarmila Valíčková, od 1. října 1990 se po odchodu MUDr. Věry Tomešové do důchodu stal ředitelem NsP (nemocnice s poliklinikou) MUDr. Vladimír Krasula.
6. září 1991 byla po generální opravě a úpravě znovu zprovozněna hlavní budova nemocnice s odděleními chirurgickým, porodnicko-gynekologickým a anesteziologicko-resuscitačním včetně příslušných operačních sálů a ambulancí. Celkový počet lůžek se sice snížil o třináct, došlo však k zásadnímu zlepšení podmínek pro činnost všech oddělení. Průběh oprav a úprav zdaleka nebyl jednoduchý, bylo nutno upravovat a dopracovávat původní projekt, řešit omezení vyplývající z rozhodnutí nadřízených orgánů a zejména z problémů souvisejících s financováním. Celkové náklady hrazení Okresním ústavem národního zdraví dosáhly částky 18,8 mil. Kčs, tedy více než dvojnásobek původního předpokladu. Z rozpočtu města byla přistavěna kotelna a byly vybudovány dva energobloky, bez nichž by obnovení provozu nebylo možné. V tomto roce se již začalo mluvit o privatizaci lékařské péče. Pacienti si mohli volit obvodního lékaře, již nebyli vázáni místem bydliště. Došlo ke zrušení několika dětských jeslí a ani zbývající - na Hornoměstské ulici a v Janovicích - nebyly plně využity.
Do uvolněných prostor montovaného domu se v roce 1991 přemístila laboratoř, která až do té doby byla umístěna v přízemí budovy interního oddělení, pod jehož vedení také patřila s tím, že metodický dohled byl prováděn externími pracovníky (MUDr. Vladimír Palička a další, po roce 1991 RNDr. Pavel Kvapil, CSc. a později MUDr. David Stejskal, který je v současné době odborným garantem pro medicínskou část činnosti).
V roce 1992 nastoupil do funkce primáře chirurgického oddělení po MUDr. Romanu Volnohradském, CSc., který vedl oddělení 28 let, MUDr. Alexandr Nazarčuk, CSc.
V roce 1993 v rámci transformace zdravotnictví vzniklo Sdružené zdravotnické zařízení Rýmařov s právní subjektivitou, jeho ředitelem se stal MUDr. Marián Olejník. V roce 1994 byl majetek SZZ převeden na Fond národního majetku a v roce 1996 pak vlastní majetek nemocnice získalo bezúplatně město Rýmařov. Od 1. února 1995 spravuje nemocnici a zajišťuje v ní lékařskou péči společnost s ručením omezeným Nemocnice s.r.o. Rýmařov. Ve stejném roce bylo v nemocnici v rámci interního oddělení zřízeno oddělení ošetřovatelské péče s dvaceti lůžky pro dlouhodobě nemocné. V roce 1995 měla nemocnice 150 lůžek a pracovalo v ní celkem 191 zaměstnanců, z toho 26 lékařů a 114 středního zdravotnického personálu. Celkové náklady na provoz nemocnice představovaly 47 mil. Kčs ročně. Průměrná délka pobytu pacienta v nemocnici představovala 8,3 dne a výdaje na jednoho pacienta a den 670 Kčs.
Roky 1997 a 1998 byly pro nemocnici v Rýmařově obdobím dramatickým. Obdobně jako v roce 1987 byla i v roce 1997 ohrožena samotná podstata existence nemocnice v Rýmařově. Bez projednání s vedením nemocnice a zastupitelstvem města byla na úrovni okresu zpracována představa o budoucnosti zdravotnictví v okrese Bruntál, která s nemocnicí v Rýmařově vůbec nepočítala. Na základě návazného postupu ministerstva zdravotnictví a příslušného rozhodnutí vlády pak nemocnice v Rýmařově neměla být zařazena do výběrového řízení, které mělo optimalizovat síť zdravotnických zařízení v zemi. Díky velkému úsilí vedení společnosti, nemocnice i města, věcné argumentaci dokladující životaschopnost a potřebnost rýmařovské nemocnice v regionu, interpelacím poslanců v parlamentu, četným jednáním včetně korespondence jednatele společnosti MUDr. Stanislava Horáka s předsedou vlády bylo dosaženo toho, že nemocnice byla do výběrového řízení zařazena. Výběrová komise ministerstva zdravotnictví navštívila před a v průběhu výběrového řízení všechna zdravotnická zařízení v okrese a na základě přímého poznání situace se vyslovila jednoznačně ve prospěch nemocnice v Rýmařově a doporučila uzavření smlouvy na akutní lůžkovou péči mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicí Rýmařov v oboru interny, chirurgie, následné péče, pediatrie a gynekologie a porodnictví. Ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová potvrdila názory komise a odmítla námitky o předpojatosti a neobjektivnosti rozhodování komise. Vedení nemocnice se mohlo začít opět plně věnovat svému hlavnímu úkolu - zajišťování kvalitní péče o zdraví pacientů.
Došlo k některým změnám ve vedení oddělení: primářem chirurgického oddělení se stal MUDr. Vladimír Romanov, primářem dětského oddělení se stal MUDr. Pavol Puci (odešel v roce 2001, v současné době vede oddělení MUDr. Alexandr Tomeš-Podkujko), primářem anesteziologicko-resuscitačního oddělení MUDr. Pavol Zvara (odešel v r. 1997, v r. 1997 - 1998 vedl oddělení MUDr. Marián Uherko a krátce také MUDr. Jaroslav Ostřižek), od r. 1999 je primářkou oddělení MUDr. Soňa Albrechtová-Kozáková, primářkou radiodiagnostického oddělení po odchodu MUDr. Radoslava Šíra do důchodu se stala MUDr. Dagmar Guzyová, MUDr. Stanislav Horák se stal primářem nově zřízeného oddělení chronické bolesti a rehabilitace, (rehabilitace byla do té doby součástí chirurgického oddělení). Primářem interního oddělení byl nadále MUDr. Miroslav Růžička (v roce 2001 převzal vedení oddělení MUDr. Petr Opletal a MUDr. Růžička se stal vedoucím lékařem oddělení ošetřovatelské péče). Oddělení klinické biochemie a hematologie vedl od r. 1993 RNDr. Pavel Kvapil, CSc. a v roce 1998 se stal primářem Dr. Mgr. Jaromír Soušek. Ředitelem nemocnice byl v roce 1995 Ing. Zdeněk Rychlý, v letech 1996 - 1999 Ing. Josef Žižka a od roku 1999 je ředitelem nemocnice prokurista společnosti Nemocnice s.r.o. MUDr. Marián Olejník.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cyanide cyanide | Web | 20. června 2015 v 19:09 | Reagovat

půjčka sms ihned :-(

2 barres barres | Web | 25. prosince 2017 v 0:31 | Reagovat

rychlé půjčky online praha :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama